19. 1.
  Bylo 5.30hod a byli jsme na místě. To znamená, že o dvě hodiny dřív. Normálně by to bylo na místní poměry, kde se zpoždění počítají i na desítky hodin, něco neuvěřitelného. My se skoro divíme, že jsme v Mangalore (stát Karnátaka) dřív jen o dvě hodiny. Byla to jízda smrti. Hned po vystoupení z té pojízdné rakve se sháníme po autobuse na Gou. Smůla, autobusy jezdí většinou přes noc, takže máme celý den až do 21. 15hod volno. Platíme 660Rp za tři jízdenky a jdeme sehnat nějaké spaní. Na druhý pokus nacházíme velice slušné spaní (aby ne za 450Rp) v Sheshamahal Lodge. Akorát, že na pokoji je tak 40°C. Ani ventilátor nepomáhá a po vysprchování studenou vodou je to za moment stejné. Pouštíme si nějaký místní filmový kanál v tv, protože nejde ani spát. Je to detektivka o teroristech v herně v Las Vegas. Hrají neherci, všude vybuchují automaty, triky a exteriéry nastříhané s jiných filmů, prostě děs. Shodujeme se, že asi nic horšího jsme v životě neviděli. V titulcích jsme se dočetli, že to byl výplod Bulharské kinematografie. Hrůza, ale nasmáli jsme se. Jeden výbuch byl nastříhaný v tom filmu asi dvacetkrát atd.
  Nemůžeme ani otevřít okno, protože až budeme dopoledne spát, Bude venku ještě větší vedro. Vydržíme spát do 13hod, ale déle to opravdu nejde. Ještě že dávají Pearl Harbor a máme jak zabít čas, protože venku je nesnesitelně a město nestojí za nic. Ještě si dáváme sprchu před cestou a vyrážíme na autobus. Vyjíždíme přesně. Nezbytný úředník s papírem nás sice dvakrát přesadil, ale jedeme. Dle instrukcí by jsme měli být v 6.30hod v Panaji (nebo Panjimu) ve státě Goa.
předchozí31další
 1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43