| V 10. 30hod vstáváme. Celkem kocour po včerejšku. Přece jenom si člověk odvykne za tři týdny. Navíc pivo tady má skoro 9% alkoholu a to bidýsko bylo sakra plnotučný. Chceme si zamluvit výlet na Backwaters, koupit lístky na Gou a půjčit si motorky. Motorky měli jenom dvě, tak si je bereme a vyrážíme do města sehnat jízdenky. Asi jsme si vzali trochu veliké sousto. Město má 1. 2 milionu obyvatel a na silnici je takový šrumec, že to i ostřílené Pražáky rozhodí. Zvyknout si na přednost zleva a totální anarchii za zvuku stovky klaksonů nejde. Navíc už ani nevíme kde jsme. Parkujeme motorky a bereme si radši zkušeného rišikéše. Na vlakáči jsme nepořídili a v cestovce nám sdělují, že žádný autobus na Gou nejede přímo. Ptáme se ještě v jiné dopravní agentuře, ale říkají nám to samé. Kupujeme tři lístky do Mangalore (310Rp/osobu). Z Mangalore na Gou prý není problém sehnat spoj. To známe! Necháváme se odvézt zpět k motorkám a nejbližší cestou uháníme k nám. Honza má skútr Honda a já normální motorku Yamaha. Zítra v 11hod bude i Josef motorkář. Půjčení na den stojí 250Rp. K obědu si na rybím trhu kupujeme asi metrovou barakudu (směšných 150Rp) a vedle v chýši nám jí za 100Rp připraví. Byla to veliká dobrota. Sedáme na stroje a chceme přejet na druhý konec protějšího ostrova. Na té nejhezčí pláži dát koupačku a odpočívat někde ve stínu pod palmou. Po přejezdu trajektem (2. 50Rp/motocykl) vyrážíme po jediné silnici, která tam je. Neujedeme ani 2km a Honzovi vypověděla Honda službu. Domluvili jsme se, že odvezu Pepu na konec ostrova a vrátím se pro Jena. Jenže ostrov neměl konce. Když jsme to otočili zpátky, potkali jsme Honzu. Měl vypadlou hadičku od benzínu. Za 20Rp mu jí tam nějaký domorodec vrátil. Nevydrželo to dlouho a asi po kilometru stál znova. V nedalekém motoservisu, teda v boudě, to ochotně opravili. Taky za 20Rp, ale docela poctivě. Sice praktičnost místních mechaniků je malá, ale nahánějí to snaživostí. Ta jim nejde upřít. A když ztratí nějaký šroubek, tak to nevadí, protože někde jinde na stroji je určitě nějaký zbytečný. Asi po 20km jsme přijeli na nejhezčí pláž v okolí. Bylo už k večeru a byly docela vlny. Vozili jsme se na nich až do úplné tmy. Nemělo to chybu. Na pláži jsme ještě proháněli kraby. Jízda ve tmě po místních silnicích je celkem adrenalinový sport.
|
