|
|
| 10.1.
| | Do Kalkaty (stát Západní Bengálsko) jsme přijeli ve 14hod. Vzali jsme si taxi Ambasador (110Rp) a nechali se odvézt na Sudder Street do Startime hotelu (475Rp/noc). Bylo to sice trochu dražší, ale vzhledem k tomu, že tady budeme dva dny a Pepa má zase z vlaku zablokovaná záda, tak jsme to vzali. Pokoj byl prostorný a čistý. Pepa se nacpal Brufenem a ulehl. Já s Honzou jsme vyrazili do patnáctimilionového města na zvědy. Kalkata byla hlavním městem Indie. Za vlády Angličanů to bylo centrum obchodu a všeho dění. Z té doby je tady mnoho nádherných staveb, ale bohužel je nikdo neudržuje od té doby co Angličané odešli. Je to veliká škoda. Přes řeku Hooghly vede Howrah Bridge 97m vysoký a 705m dlouhý, má jenom jeden oblouk a je to největší konzolový most na světě postaven v roce 1943. Denně po něm prý přejde 4 miliony lidí.
| | V ulici, kterou jsme pojmenovali Pařížská (byly tam luxusní obchody a restaurace), jsme zapadli do restaurace One Step Up, kde jsme si dali normální obalovaný řízek (90Rp)! Neuvěřitelné. Honza si ještě koupil v Government shopu lahváče Kingfishera (40Rp) jako třešničku na dort. Po našem návratu Josef pořád skučel. Vyprávěli jsme mu o řízcích jak dětská záda, ale moc nám nevěřil. Po několika hodinách našeho hučení do něj se nechal zlanařit a v bolestech se doplazil do Pařížské. Ani nejásal jak mu bylo blbě. Večer jsme pustili tv, koukali na jejich romantické klipy, ubalili si k tomu spratka a rozebírali jsme Indky. Pohoda.
| | předchozí | 22 | další
|
| 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
|
|
